Ustájení koní a stájové potřeby pro koně
Stáj- stáji se také říká MAŠTAL, což je starý název pro konírnu.
Stáj musí být prostorná a pevná s dostatkem světla a čerstvého v
zduchu bez průvanu.
Teplota ve stáji by měla být okolo 10 C, stáj může být dřevěná, nebo znědá s minimální rozměry stájí 3 x 3
m a vysoká nejméně 3,20m. Může být vazná, kde se jednotlivým stáním říká štonty, nebo může být volná,kde je bez uvázání celá skupina koní, většinou na vysoké, podestýlce,která se vyváží jednou za měsíc . Koně jsou ale většinou ustájeni v jednotlivých boxech. Vstup do boxu musí být min. 1m široký. Střecha bývá nad okny a dveřmi dostatečně přetažená přes okraj aby dovnitř nepršelo, když větráme. Podlaha bývá většinou betonová a kvůli odvodu moči mírně skloněná do jednoho bodu. V boxu je umístěn žlab, napáječka, mřížka na seno a kostka soli. Kůň se vyprazdňuje 10 až 12 krát za den a vymočí kolem 7 litrů moči. Proto je třeba každý den vybrat mokrá místa a box podestlat suchou podestýlkou. Jednou za týden vyvezeme všechnu podestýlku a nahradíme ji novou. K podestlání se nejčastěji používají piliny, hobliny a sláma. Nesmí být prašné a plesnivé. Ke stáji patří i sedlovna, která ale musí být uzamykatelná a kvůli vlhkosti oddělená od stájových prostor, aby postroje a sedla byly v suchu a přehledně rozvěšena. Součástí stáje je i stříkaliště. Ideální je přímo ve stáji. Můžeme zde koně umýt, ostříkat, omýt nohy a kopyta. 
Stájové potřeby pro koně
Ohlávka - navléká se koním pokud nepracují
Vazák - nebo vodítko se k ohlávce připevňuje karabinou. Koně vodíme tak, že jdeme po jeho levé straně vedle předních nohou. Nikdy nenecháme koně jít za námi, abychom z bezpečnostních důvodů měli o koni přehled. Nemůže nám tak šlápnout na paty, ani na nás nemůže skočit, když se něčeho lekne. Vazákem můžeme koně přivázat, aby stál klidně například při čištění a sedlání. Pro uvázání vazáku se používá specielní zvláštní uzel tzv. - koňařský uzel, který se dá jedním škubnutím rozvázat.
Liz, kostka krmné soli, aby kůň olizováním pokryl svou potřebu soli. Jsou buď z čisté kuchyňské soli, nebo s přídavky různých minerálních látek a vitamínů.
Žlab, pro jadrné krmivo, musí být dostatečně hluboký, aby se krmivo nevysypávalo. Žlab se musí udržovat v čistotě, musí se mýt a vytírat, ale protože kůň nežere, když v krmivu cítí nějaké pachy, musíme dávat pozor na mycí prostředky a po každém použití mýdla, nebo saponátu jej musíme pořádně vypláchnout.
Kbelíky na nošení krmiva a vody udržujeme také v čistotě
Pokrývka, deka, používá se na udržení tepla, kdy klesne teplota pod 100C. Potřebujeme nejméně dvě deky. Jednu stájovou na teplo a jednu, nejlépe 100% vlněnou, po práci, aby zpocený kůň rychle oschl. Dek je mnoho druhů a z různých materiálů. Jsou deky pod sedla, letní deky proti hmyzu, nepromokavé do deště, ...Vidle, lopata, koště - stájové náčiní, nepostradatelní „miláčci“ každého koňáka. Potřebné ke krmení, místování, nakládání slámy a sena a udržení čistoty v a kolem stájí. Vidle jsou potřeba jedny na seno a jedny na hnůj. Než opustíme stáj zkontrolujme, jestli jsme v některém boxu náčiní nezapomněli, aby se kůň nezranil
Kolečko - jediný stroj :o)) ( mechanizace ) při práci kolem koní. Kolečkem se naváží seno, sláma, podestýlka a vyváží hnůj a vozí pytle s jadrnými krmivy a opilí koňáci z hospody.
Toaleta Je celková úprava a vylepšení vzhledu koně. Každé plemeno se upravuje podle standardu daného plemene. Celková úprava se provádí až po vylínání zimní srsti, kdy koně dobře vyčistíme. Samotná úprava spočívá v odstranění a zkrácení přebytečných a dlouhých chlupů a žíní. Nesmějí se však ostříhat hmatové chlupy okolo očí, pysků a nozder, ty slouží koni k orientaci.
Nůžky jsou speciální zahnuté se zakulacenými hroty a ostříháváme jimi dlouhé chlupy na uších, hrdle
Hřebínek na protrhávání kštice a hřívy bývá kovový. Protrhávat se začíná u kštice a pokračuje se ke kohoutku. Vždy malý pramínek hřívy se omotá jednou kolem hřebínku a prudkým škubnutím se vytrhne. Když se bere jen malý pramínek, koně to nebolí.
Holicí strojek k holení většinou zimní srsti u sportovních koní aby se tolik nepotili při práci a rychleji osychaly. Holit se může srst po úplném přelínání. Srst pod sedlem se neholí, protože krátká srst pod sedlem může koně dráždit..
Zaplétání hřívy je většinou povinné na závodech, výstavách a předváděních. Copánky se pletou ze tří navlhčených pramínků cca 5 cm od sebe.
Čistý, zářící kůň je vizitka toho, jak si koní vážíme. Koně se musí každý den čistit, aby na koni nebyl zaschlý pot a špína, aby v kopytě nebyly zašlapané kameny a bláto. Při tom kontrolujeme, jestli kůň není poraněn, nebo nemocen. Při čištění se také s koněm navazuje hlubší vztah.
Péče o postroj O sedlářské výrobky musíte vždy dobře pečovat. Jsou drahé a měly by být vyrobeny tak, aby vám dlouho vydržely. V dobrém stavu je musíte udržovat také kvůli vlastní bezpečnosti. Tu mohou ohrozit například potrhané stehy na kůži nebo zpuchřelé řemeny. Vy sami musíte postroj pravidelně kontrolovat a náležitě čistit. Není to vždy nudná práce; je-li pěkné počasí, můžete ji provádět venku a ještě vás bude těšit.
Voda, horko a nevšímavost jsou tři faktory, které ničí kůži více než cokoli jiného. Kůže denně ztrácí určitý obsah svého tuku. Teplo a pot koňského těla ji vysušují a kůže puchří a praská.Sedla, uzdění a kožené části výstroje musíte po každém užití očistit vlhkou houbou a omýt specielním olejovo-glycerinovým mýdlem. Zhruba jednou týdně byste měli kožené výrobky namazat přípravkem na kůži. Ne však příliš, aby kůže neztratila svou pružnost a zároveň byla vláčná. Na vnější stranu sedla nedávejte nikdy velkou vrstvu tuku, neboť by ho kůže nestačila absorbovat a jen byste si ušpinili jezdecké kalhoty. Uzdu při čistění vždy rozeberte a u třmenů a martigalů rozepněte všechny přezky. Udidla, třmeny a podbradní řetízky omyjte ve vlažné mýdlové vodě a potom je vyleštěte suchým hadrem. Převzato z Jezdectví
Krmení a pastva
každý kůň potřebuje jinou krmnou dávku podle temperamentu, věku, kondici a pracovní zátěži. V zimě kůň potřebuje více. Je třeba dávat pozor, aby kůň neztloustl, tím ztrácí kondici a trpí končetiny. Kůň by měl být krmen 3 krát denně, nejlépe ve stejnou dobu. Koně můžeme sedlat a jezdit nejméně hodinu po krmení. Krmná dávka se skládá z objemných, jadrných, živočišných a minerálních krmiv.
Základem krmení je čistá, čerstvá voda, které kůň denně potřebuje 40 až 60 litrů. Nejlepší teplota pitné vody je 100 C, studená může vyvolat koliku. Uhřátý kůň nesmí pít hodně vody, postačí několik doušků a zbytek dáme koni vypít až po vyčištění a oschnutí.
Seno - objemové krmivo, z 1. seče ze začátku léta je seno kvalitnější než z 2. seče tzv. otavy, která se sklízí koncem srpna.Čerstvě sklizené seno nesmíme kvůli kolice koním podávat. Nejméně 6 týdnů se seno musí „ vydýchat „ .
Luční tráva - objemové krmivo, na pastvině se kůň krmí v podstatě sám. Vybírá si z porostu co mu chutná. Nevýhodou je , že pasení koně mají větší břicho, než koně ze stáje. Proto dostihoví koně dostávají málo zeleného.
Oves, ječmen kukuřice - jsou jadrná krmiva, hodně energetická a je lehce stravitelná, podávájí se koním, kteří musí hodně pracovat a dávat velké výkony. Dodávjí koním temperament a dobrou kondici. Koním se podávají mačkané, aby je mohli strávit. Někteří koně jsou po ovsu velmi bujní, proto by se neměl podávat koním v jezdeckých školách, kde se učí jezdit děti
Obrok - název pro jadrné krmivo vůbec, u nás nejčastěji oves.
Otruby - otruby jsou zbytky po semletí pšenice, je to slupka zrna, obsahují velké množství vitamínů, minerálních látek a hrubé vlákniny. Otruby je dobré před zkrmením namočit do vody, nebo spařit.
Krmná mrkev a krmná řepa - vhodný doplněk k základní denní stravě.
Pamlsky - kousek jablka, mrkve, tvrdého chleba, nebo specielní bonbony pro koně dáváme koním jako odměnu za dobře vykonanou činnost.
Teplý nápoj - z vařeného lněného semínka a pšeničných otrub působí dobře na trávení a hlavně na stav srsti
Granule, müsli, vitamínové a minerální přísady - lizy -různého složení, je ohromné množství různých druhů, podle výrobců a
pro různé kategorie koní.
Sušené mléko—jako živočišná část některých hotových krmiv
Pastva a pastviny
Pravidelná pastva je pro koně důležitá, přibližuje koně přirozenému životu a pro mladé rostoucí koně je nepostradatelná. Pasení koně jsou odolnější proti nemocem. Na pastvině by měl být přístřešek proti špatnému počasí. Z pastviny pravidelně odstraňujeme trus, jedovaté rostliny a vše o co by se kůň mohl zranit. Pastvina musí být ohrazená buď dřeveným, drátěným, nebo železným hrazením. Elektrický ohradník je velmi efektní, koně ho rychle respektují, ale někdy může být nebezpečný při bouřce.
Nejznámější jedovaté rostliny: Tis, pryšec, náprstník, vlčí mák, orlíček,ptačí zob, ostrožka polní, konvalinka, zlatý déšť, pryskyřník….z pastviny odstraňujeme, ale musíme znát, jestli nejsou zákonem chráněné.
A na pastvině by kůň měl mít dostatek vody. Stačí k tomu otevřená nádrž, ale lepší je cisterna s připevněnou napáječkou.. Voda musí být čistá, pitná, v létě často vyměňovaná. V zimě musíme zajistit, aby voda nezamrzla. V chladném období od listopadu do května je třeba na pastvině pasoucí se koně začít ráno a večer přikrmovat, aby koně měli dostatek energie a tepla a protože pastvina už není tak výživná.
Rozmnožování koní
Pohlavní orgány koní - pohlavní orgány hřebce slouží k produkci a přenosu samčích pohlavních buněk do těla klisny tak, aby mohlo dojít k oplodnění. Nejnápadnější na zevních pohlavních orgánech hřebce jsou varlata a penis (pyj). Pohlavní orgány klisny jsou dva vaječníky s vejcovody, děloha a pochva, která vyúsťuje v otvoru pod ocasem pod konečníkem,. Tento otvor se nazývá vulva a tvoří ji dva stydké pysky.
Říje - o klisně, která je ochotna ( chce ) se spářit s hřebcem, říkáme, že je v říji. Říje trvá asi 3 až 9 dní. Pak už další tři až čtyři týdny klisna hřebce odmítá a odhání až do další říje. Během říje klisna často blýská, tj., že vulva se střídavě otvírá a zavírá a přitom z ní vytéká malé množství hlenovité tekutiny. Pokud klisna nedává říji dostatečně najevo, zkouší se její reakce na přítomnost hřebce. Používá se k tomu hřebec, tzv.prubíř, a většinou to bývá mladý nebo neplodný hřebec. Toho opatrně přivedeme do blízkého kontaktu s klisnou a pozorně sledujeme její reakci. Pokud je přístupná, začne blýskat, pokud v říji není, odhání hřebce kopáním a ostrým pískavým ržáním. Koně jsou pohlavně aktivní zejména na jaře a během léta.
Připouštění - klisna se připouští pouze když je v říji. Hřebec, kterého přivedeme k říjící klisně, se vlivem pohlavního pudu vzruší, jeho pyj se zvětší a prodlouží. Vlastní páření spočívá v tom, že hřebec zavede svůj pyj do pochvy klisny, aby mohlo dojít k přenosu semene. Aby se do pochvy nedostaly zároveň žíně, tak klisně zabandážujeme kořen ocasu. Před připouštěním se některým klisnám, u kterých není říje dostatečně silná, spoutávají zadní nohy provazem, aby nemohla zranit hřebce kopnutím.
Umělá inseminace - mimo přirozený způsob může být semeno hřebce zavedeno do pochvy klisny uměle, pomocí trubičky. To se nazývá umělá inseminace. Inseminací se předchází různým problémům kolem říje klisny a také se ušetří výdaje spojené s dopravou koní k sobě. Pro umělou inseminaci se vybraným hřebcům odebírá semeno, které se následně zředí ve speciálním roztoku a hluboce se zmrazí na velmi nízkou teplotu v tekutém dusíku. Při takovém zmražení, může být semeno uchováváno velmi dlouhou dobu ( prakticky neomezenou) a použit se dá na klisny kdekoliv na světě.
Vyšetření březosti - jestli je klisna březí může zjistit veterinář tzv.rektálním vyšetřením, kdy veterinář vsunutou rukou do konečníku klisny nahmatá dělohu klisny. Pro zjištění březosti se po třech až čtyřech týdnech po připouštění může použít hřebec. Když ho klisna odhání, je velká šance, že je březí, protože neříjí. Dále je možné nechat udělat krevní zkoušku na březost.
Březost - klisna je březí (hřebná ) 11 měsíců (50 týdnů ) a až do doby 2 měsíce před porodem může normálně pracovat. Poslední 2 měsíce by měla zůstat v klidu a dávky krmiva se musí zvyšo
vat, aby měl plod hodně výživy pro svůj rychlý růst.
Porod - těsně před porodem se na strucích vemínka březí klisny objevují malé kapičky mleziva a to je znamení, že se blíží porod. Klisna hodně zneklidní a často chodí kolem dokola a začne se potit. Během vlastního porodu klisna většinou leží. Porodní stahy se stupňují a plodové obaly prasknou. Pak se objeví další plodový obal naplněný plodovou vodou, který obaluje a chrání tělíčko hříběte. Při dobré poloze hříběte se objeví nejprve obě přední kopýtka následované hlavičkou a pak jde vše velice rychle. Po porodu se musí zkontrolovat jestli odešlo i celé plodové lůžko s placentou. Klisna většinou porod zvládne sama. Přílišná starostlivost může porod spíše zpomalit tím, že klisna znervózní od nervózních lidí kolem.
Hříbě - klisna nejprve své čerstvě narozené hříbě olíže do čista a do sucha. Hříbě se rychle pokouší postavit na nohy, což se mu brzy po několika pokusech podaří a hříbě může začít s hledáním vemínka.
Mlezivo - je to první mateřské mléko, které obsahuje hodně protilátek a bílkovin a má projímavý účinek, aby se vyčistilo trávicí ústrojí hříběte od tzv. střevní smolky,která se vytváří ve střevech plodu ještě v těle matky tím, že plod polyká a tráví plodovou vodu. Střevní smolka musí rychle ven, jinak hrozí hříběti kolikové bolesti. Pokud dojde k zadržení smolky je třeba po 6 hodinách volat veterináře. Mlezivo je svým obsahem protilátek pro hříbě tak důležité, že pokud se stane, že klisna porod z nějakého důvodu nepřežije, je třeba mlezivo i v takovém případě podojit a podat hříběti.
Mezi čtvrtým a šestým měsícem můžeme hříbě oddělit od matky.
Říká se tomu odstavení hříběte. Čerstvě odstavená hříbata je lepší dát do skupiny, aby tolik netruchlila. Klisně se po odstavu hříběte musí snížit krmná dávka, aby ustala produkce mléka.
Rok staré hříbě je roček. Měl by mít dostatek kvalitního krmiva,
dostatek pohybu a blízký a pravidelný kontakt s lidmi.
Roček je ještě ve vývinu, má měkké kosti a nemůže ještě
až do 3 let pracovat.
Zdraví a nemoc
Zdravý kůň
Má jasné, čisté oko, zvídavý pohled a zájem o okolí.
Normální teplota se pohybuje mezi 37 až 38 stupňů C. U hříběte může být až 39 st. C.
Teplota těla je všude stejná, pouze uši a končetiny jsou chladnější.
Sliznice nozder a spojivek je růžová a vlhká.
Kůň žere s chutí. Pokud nechce žrát, zkontrolujeme nejdříve, jestli není vadné krmivo, např. plesnivé.
Kůň dýchá klidně a pravidelně. Počet dechů za minutu se v klidu pohybuje od 9 do 15.
Zdravý kůň se pravidelně a bez problémů ve velkých dávkách najednou vyprazdňuje. Barva trusu se mění podle krmiva a normální je tmavě zelená až tmavě hnědá.
Srst zdravého koně je hladká a lesklá.
Zdravý kůň se pohybuje plynule na pevných nohách.
Nemocný kůň
Kůň má svěšenou hlavu
a krk, uši jsou skleslé,
kůň se nezajímá o dění
kolem a celkově působí smutným dojmem.
Tělesná teplota je zvýšená.
Končetiny výrazně hřejí.
Sliznice nozder a spojivek je bledá, žlutá, nebo výrazně červená (překrvená), suchá.
Kůň nemá chuť k žrádlu.
Dýchání je nepravidelné, kůň sténá nebo dýchá těžce a zhluboka nebo naopak krátce a rychle. Dýchání je doprovázeno viditelným pohybem chřípí a slabin.
Při nadechnutí slyšíme vysoký pisklavý zvuk.
Kůň krátce a suše kašle.
Trus je velmi tvrdý a tmavý nebo naopak velmi řídký.
Kůň si často lehá a vzápětí opět vstává ( kolika ).
Kůň se nechce nechat přinutit k plynulému pohybu, chody jsou nejisté, strnulé, případně kůň nejde přímo.
Srst je zježená a nelesklá.
Čemu věnovat pozornost
Teplota - tělesná teplota koně stojícího v klidu ve stáji nebo na pastvině je 37 až
38 st.C, u hříběte 37,5 až 39. Je-li teplota vyšší jak 38 st.C, není kůň zdravotně v pořádku. Dosáhne-li nad 40 stupňů nebo je-li nižší 35 st., musíme volat veterináře.
Měření teploty se provádí pomocí teploměru. Ten se nejprve sklepe na nejnižší úroveň a potře vazelínou nebo mastí, aby klouzal. Potom jej opatrně krouživým pohybem a směrem mírně nahoru zavedeme do konečníku koně. Během měření teploty stojíme vedle koně a pokud je kůň neklidný, nebo kope, musí pomocník zvednout a držet koni jednu přední nohu. Je dobré mít k teploměru přivázán provázek, protože se při nepozornosti může stát, že kůň cukne, strčí do vás, teploměr zajede do konečníku a kdo ho tam pak má hledat. :o)
Srdeční tep—u klidně stojícího koně je počet tepů za minutu 30 až 40. Při horečce je počet tepů zvýšený. Je-li však tep srdce vyšší než 80 za minutu, je kůň nemocný. Tep koně můžeme zjistit tak, že přitiskneme ukazovák a prostředník ke středu čelisti, tam, kde cítíme proudit krev pulsující tepnou.
Dýchání - průměrný počet dechů u klidně stojícího koně je 12 za minutu. Klisny a hříbata se nadechují o něco častěji než hřebci. Počet dechů můžeme zkontrolovat tak, že plochou dlaň přiložíme ke slabinám koně. Slabina se střídavě zvedá a stahuje. Můžeme také pozorovat a počítat pohyby chřípí nozder.
Další ukazatele nemoci koně mohou být také silné pocení, otoky na různých částech těla, nepřirozený způsob pohybu, když se kůň během běžné práce rychleji unaví. Prostě je třeba věnovat pozornost všem odchylkám od normálního chování našeho koně. V případě, že si nejsme jisti, vždy raději voláme veterináře. Řiďte se pravidlem: Je lepší volat veterináře dvakrát pro nic, než jednou pozdě.
Stájová veterinární lékárnička. Při doplňování lékárničky se zamyslíme nad tím, co všechno se koni může přihodit a co my sami můžeme pro koně udělat. Nejdůležitější při první pomoci jsou dvě zručné ruce a otevřené oči:o) . Měla by obsahovat teploměr a potřebné vybavení první pomoci při drobných poraněních, které ošetříme tak,že je omyjeme a obvykle zastříkneme sprejem na rány, který dezinfikuje a odpuzuje hmyz. K vážnějším poraněním voláme veterináře. V lékárničce by neměly chybět různé obvazy, náplasti, obvazová vata čisté bandáže, leukoplast. Koně se musí pravidelně odčervovat, v pastevním období je to vhodné po 6 až 8 týdnech, proto si v lékárničce připravíme odčervovací přípravek tak, aby byl na očích a může tam být ještě sešit, ve kterém jsou důležitá telefonní čísla, na veterináře, kováře atd.a do kterého zapisujeme různé termíny očkování, odčervení a vše, co musíme kdy udělat. Čím stájovou lékárničku vybavit je lepší domluvit s veterinářem.
Péče o uzdraveného koně - doléčení
- je stejně důležitá jako samotné léčení. Na jaře a v létě se koně uzdravují lépe a pobytem na pastvině se i dříve zotaví a dostanou do kondice. Důležité je vhodné složení krmené dávky a dostatečný pohyb. Pokud kůň například nedostával delší dobu jadrné krmivo, protože kulhal a musel být v klidu, musíme dávku jadrného krmiva zvyšovat postupně. Také pracovní zatížení se zvyšuje postupně a v počátku koně pouze lonžujeme...
Trias
- je název pro tři základní tělesné hodnoty:
teplota, dech, puls
Teplotu měříme teploměrem v konečníku ( konečník je latinsky rektum a proto se setkáte s názvemrektální teplota ) 3 - 5 min. Teploměr potřený vazelinou vsuneme krouživými pohyby mírným tlakem do konečníku. Naměřenou teplotu zapíšeme a nahlásíme veterináři.
Dech - při zjišťování pozorujeme zvedání a klesání krajiny břišní a počítáme počet dechů / 1 min. Zvíře musí být v klidu, nejlépe ležící.
Tep zjišťujeme přiložením ruky na tepnu na těle zvířete. Počítáme ozvy srdce / 1 min
TRIAS koní
Rektální teplota:
Hříbata 1 - 14 dnů stará 38,8 - 39,8°C
Hříbata 1 - 4 roky 37,5 - 38,5°C
Dospělí koně 37,5 - 38,0°C
Počet dechů v klidu
Hříbata 1 - 14 dnů 18 - 26
Hříbata 1 - 4 roky 14 - 18
Dospělí koně 8 - 16
Počet tepů v klidu
Hříbata 1 - 2 dny 100 - 120
Hříbata 14 dnů 80 - 90
Hříbata 3 - 6 měsíců 64 - 76
Hříbata 6 - 12 měsíců 48 - 72
Hříbata 1 - 2 roky 40 - 56
Dospělí koně 28 - 40
Nemoci dělíme na :
INFEKČNÍ, které dále mohou být virového či bakteriálního původu a
Nejčastěji se však ale asi setkáte s "onemocněním" chirurgického charakteru. To jsou řezné a bodné rány, oděrky, apod. A tak byste měli vědět, jak při takovýchto poraněních poskytnout
Nemoci dělíme na :
INFEKČNÍ, které dále mohou být virového či bakteriálního původu a
Nejčastěji se však ale asi setkáte s "onemocněním" chirurgického charakteru. To jsou řezné a bodné rány, oděrky, apod. A tak byste měli vědět, jak při takovýchto poraněních poskytnout
INFEKČNÍ, které dále mohou být virového či bakteriálního původu a
Nejčastěji se však ale asi setkáte s "onemocněním" chirurgického charakteru. To jsou řezné a bodné rány, oděrky, apod. A tak byste měli vědět, jak při takovýchto poraněních poskytnout
Některé rostliny jedovaté pro koně
Účelem této stránky je upozornit, že jsou i jedovaté rostliny, které mohou být nebezpečné pro koně. Nebudu zde zatím popisovat jednotlivé rostliny a jejich účinky, protože to ani nevím a neumím a na internetu a v knihách najdete podrobnosti napsané od odborníků. Já bych to také musela hledat a opisovat:o) Tyto rostliny, pokud nejsou chráněné, by se měly z pastvin odstranit a na vyjížďkách do krajiny je třeba dávat pozor, co koně spásají a zbytečně je neuvazujeme třeba k tisu.
http://www.equichannel.cz/zelen-pro-kone-a-jejich-lidi-jedovate-rostlin to je odkaz na více informací o jedovatých rostlinách pro koně :)
Předcházej otravě!
Naučte se rozeznávat jedovaté rostliny a stromy
- Dříve než dáte koně do nového výběhu, pečlivě zkontrolujte travní porost a živé ploty, zda v nich nejsou jedovaté rostliny
- Jedovaté rostliny vykopejte a spalte
- Ohraďte všechny jedovaté stromy, které nemůžete odstranit - nesmí zůstav v dosahu koní
- Pravidelně kontrolujte výběhy a živé ploty.Nezapomeňte, že jedovaté rostliny se mohou rozšířit z vedlejších pozemků.
- Nikdy nenechávejte rostliny, které jste vykopali, ve výběhu volně ležet. Řada rostlin, především starček, koním chutná více povadlá nežli čerstvá.
- Udržujte travní porost v dobrém stavu, neboť husté kvalitní drny brání růstu jedovatých rostlin.
- Pokud jsou v blízkosti nějaké jedovaté stromy, dávejte pozor na spadlé větve nebo listy, zvláště za větrného počasí.
- Pokud výběh sousedí se zahradou, kontrolujte, zda její majitelé neodhodili za plot zbytky rostlin, které by mohly být jedovaté.
- Po použití chemických prostředků proti plevelu počkejte několik týdnů nebo alespoň do prvního silného lijáku, než koně vypustíte do výběhu.
Jednou z nejnebezpečnějších rostlin pro koně je tis.Je to jehličnatý strom nebo keř, s lesklým měkkým jehličím, který má na podzim místo šišek jako plody červené kuličky.
Už pár minut po sežrání několika větviček může následovat smrt koně!!!
Nikdy si nemůžeš zapamatovat všechny jedovaté rostliny a tak nenech svého koně pokud možno žrát co bezpečně neznáš.
Příznaky otravy jsou různé podle toho jakou jedovatou rostlinu a v jakém množství kůň spásl. Je třeba si všímat důležitých příznaků otravy :
- Prudké bolesti a křeče břicha( kolika )
- Dýchací potíže
- Lhostejnost
- Závratě
- Upadnutí do bezvědomí
Už při lehkých příznacích je třeba zavolat zvěrolékaře.
Kůň většinou už po čichu pozná nebezpečí jedovatých rostlin, ale u některých kulturních vyšlechtěných okrasných rostlin toto nebezpečí nepozná, protože už jinak voní.
Zjištění přibližné váhy koně (zvážení bez váhy)
Pro správné sestavení krmné dávky, a pro přesnou aplikaci odčervovacích přípravků a léků je důležité znát momentální váhu vašeho koně.
Tu zjistíte například pomocí tohoto měření a výpočtem podle vzorečku níže.
Pro následující měření budete potřebovat provázek a nějaký metr.
Měřte podle obrázku dole.
Takto zjištěná váha je asi s odchylkou + - 20 kg.
OBVOD hrudníku: je to obvod těla koně v místě podbřišníku za kohoutkem - obtočíš provázkem a ten pak změříš
DÉLKA těla: délka těla od ramenního kloubu po sedací hrbol. Je to nejdelší vzdálenost z profilu
Vzorec pro výpočet váhy.
Míry jsou v centimetrech
Výsledkem je aktuální přibližná váha koně s odchylkou + - 20 kg
Přesná váha se zjistí zvážením koně na mostní váze, to je taková ta váha, jak se na ní váží nákladní auta, a bývá v zemědělských areálech, nebo ve sběrnách surovin, v silech na obilí, ZNZ atd, nebo koně můžete zvážit v klecové váze na dobytek, tam kde chovají krávy, nebo v jatkách :o). Určitě ve svém okolí takové váhy máte, jen je třeba se poptat, veterinář to většinou ví. U klecové váhy je třeba nejdříve zjistit, jestli se do ní kůň vejde.